Svět fantazie

Její rodiče se totiž rozváděli a ve škole to s ní šlo z kopce. Špatné známky, podmínečné vyloučení dokonce i její přítel se s ní rozešel. Všechno se začalo sypat a to jenom kvůli ní. Možná kdyby se víc učila tak se nemuseli její rodiče hádat. Vzpomněla si na tu poslední hádku. Otec začal šíleně řvát po tom co se dozvěděl o jejím prozpěchu ve škole. Matka se jí snažila zastat ale jen tím přilila olej do ohně. Otce to tak rozzuřilo, že odešel a vrátil se až za dva dny. Jenže ani potom hádky neustaly. Pokaždé si našli nijaký důvod proč se pohádat ať už kvůli Jenny nebo kvůli úplně jiné bezvýznamné prkotině. Byla jen otázka času kdy se otec zbalí a odejde na trvalo. A ani to moc dlouho netrvalo po měsíci plných hádek si sebral svých pět švestek a odešel se slovy, že se chce nechat rozvést. Matka z toho byla zdrcená a proto začala pít. A chudák Janny, která teď potřebovala podat pomocnou ruku zůstala sama bez nikoho blízkého. Už ani babičku s dědou za nimiž chodila moc ráda neměla. Děda umřel před čtyřmi lety a babička rok po něm. S druhou babičkou se nestýkala. Ani vůbec nevěděla jestli žije. Rodiče o ní nemluvili.
Janny se zvedla z křesla a přesunula se pomalu do koupelny. Rozsvítila. Stará úsporná zářivka otráveně zablikala a osvětlila tak temnou koupelnu bez oken nepříjemným žlutým světlem. Překvapeně se rozhlédla jako kdyby tam byla poprvé. Všechono teď vypadalo nijak jinak. Tak cize. Popošla k lélarničce a otevřela jí. Šátravím pohledem jí prozkoumala. Oči jí dopadly na žiletky. Moc bolestivé prolétlo jí hlavou a tak natáhla ruku pro platíčko prášků. Obezřetně tak aby ani jeden nespadl vyloupala tyto jedovaté bonbóny a na ráz je hodila do úst. Naklonila se nad umyvadlo a z hluboka je zapila. Narovnala se a zachtila svůj pohled v zrcadle. Vůbec se nepoznávala jako kdyby to nebyla ona. Zprvu se nic nedělo. Posadila se a opřela o vanu. Prášky se začali zlehka hlásit o vládu nad jejím tělem. Vše kolem začína být rozmazané. Bylo to, jako kdyby usínala s tím rozdílem , že to mělo být naposled. Opřená záda sjela z vany a dopadla na zem. Její dech se zpomalil a začal se pomalu ztrácet. To poslední co slyšela bylo zvonění jejího mobilu. Ale ona už ho nezvedne. Nedozví se že volá otec , který se dal znovu dohromady s matkou a chystají se za pet minut přijít domů.
Hlavou jí výřila změť myšlenek. Kolikrát o tom přemýšlela, plánovala to a teď to udělala. Mysl se jí pomalu nořila do temnoty: Teď už nevnímala nic. Telefon naposledy zazvonil a jako výkřik do tmy utichl. Stará zářivka po dlouhé službě praskla a byt zůstal v pološeru. Jen sem tam zahřmělo a objevil se blesk. Kapky deště dál bubnovaly na okení tabulku a pomalu stékaly dolů......